Jednoho slunečného rána seděla Lada na terase a pozorovala, jak se sluneční paprsky třpytí na hradních věžích. Princ Radomír si k ní přisedl a s úsměvem se zeptal: "Copak tě trápí, má lásko?"
Jednoho krásného letního rána se Sněhurka probudila s úsměvem na rtech. Slunce svítilo, ptáčci zpívali a v lesním domečku bylo veselo. Trpaslíci právě dokončovali snídani, když Sněhurka radostně oznámila:
Kdysi dávno, když se narodila princezna Růženka, uspořádali král s královnou velkou slavnost na počest princezniných křtin. Pozvali všechny víly, aby nad jejich dcerou pronesly požehnání. Ale na jednu vílu zapomněli – a ta se rozhněvala. Přišla nepozvána a pronesla kletbu: "Až dosáhne šestnácti let, píchne se o vřeteno a upadne do hlubokého...
Jednoho krásného rána si moudrý král zavolal svou dceru, princeznu Zlatku. "Má drahá Zlatko," řekl s úsměvem, "nyní je čas, abys ukázala, že jsi připravená stát se královnou. Dávám ti tento měšec zlatých mincí. Nauč se s nimi dobře hospodařit, protože jako královna budeš mít na starosti nejen své bohatství, ale i blaho našeho lidu. Až budeš...