Velikonoce - svátky jara, nového života a tradic

Velikonoce – svátky jara, nového života a pestrých tradic. Zatímco pro děti znamenají hlavně barevná vajíčka, sladkosti a pomlázku, pro dospělé mají hlubší význam – ať už náboženský, kulturní nebo rodinný. Jsou to dny plné zvyků, které se v různých podobách předávají z generace na generaci.

Dnes se ponoříme do jejich historie, prozkoumáme zajímavé tradice a podíváme se, jak se Velikonoce slaví u nás i ve světě.

Velikonoce jsou jedním z nejstarších svátků na světě. Jejich tradice vyrůstají ze starších židovských i pohanských zvyků. Oslavovala se smrt zimy, příchod jara a nový život.

Křesťanské Velikonoce se slaví přibližně ve stejné době jako židovský svátek Pesach – a není to náhoda. Právě z Pesachu se vyvinuly křesťanské svátky ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Je to jedním z nejvýznamnějších svátků židovského roku – je plný radosti, ale také hlubokého duchovního významu. Slaví se osm dní a připomíná vyvedení izraelského lidu Mojžíšem z egyptského otroctví a cestu ke svobodě.

Křesťané slaví Velikonoce jako připomínku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jedná se o nejdůležitější křesťanský svátek, protože symbolizuje naději, odpuštění a věčný život.

Pohanské kořeny Velikonoc sahají k oslavám příchodu jara. Lidé tento čas spojovali s novým začátkem, plodností a příchodem teplejších dnů. Starověké kultury v této době slavily různé rituály související s bohyněmi jara, jako byla germánská bohyně Ostara, po níž se pravděpodobně odvozuje anglický název pro Velikonoce – Easter.

Historie Velikonoc v České republice sahá až do středověku, kdy byly tyto svátky slaveny jako oslava jara a symbolický konec zimy. V šestnáctém století bylo České království připojeno k Habsburské říši a následně katolická církev začala výrazně ovlivňovat slavení Velikonoc. Tyto svátky se staly hlavním křesťanským svátkem a trvaly až do osmnáctého století, kdy bylo slavení Velikonoc omezeno. Po vzniku Československa byly Velikonoce znovu uznány jako státní svátek a postupně se vyvíjely nové tradice, jako je pomlázkování a koledování.

Velikonoce nemají pevné datum, jsou takzvaným pohyblivým svátkem. Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku třistadvacetpět První nikajský koncil. Slavíme je vždy první neděli po prvním jarním úplňku, což znamená, že mohou připadat na dobu mezi dvacátým prvním březnem a pětadvacátým dubnem.

Před Velikonocemi se v Česku dodržuje půst a pokání, kdy se věřící snaží očistit své tělo i mysl. Trvá čtyřicet dní a je završeno velikonoční nedělí. Představuje čtyřicet dní, které strávil Ježíš sám v poušti a dokázal se ovládnout před svody ďábla, který ho pokoušel. Den před půstem se nazývá Masopustní úterý a je to poslední den jídla a zábavy.

Týden před Velikonocemi se nazývá Svatý týden, Pašijový, nebo Velký týden.

Začíná Květnou nedělí, kdy kněz v kostele žehná kvetoucí vrbové proutky - kočičky - a lidé si je nosí domů pro štěstí. Pokračuje Modrým pondělím.

Následuje Šedivé úterý, jež je dnem úklidu.

Dalším dnem je Škaredá středa. Tento název získala kvůli nehezkému činu Jidáše, který údajně zradil Ježíše. Podle lidových tradic by se tento den na sebe neměli lidé mračit, aby jim to pak nezůstalo po zbytek roku.

Na Zelený čtvrtek si připomínáme Ježíšovu poslední večeři s učedníky (apoštoly). Je to den odpuštění. Ve čtvrtek by měly utichnout všechny zvony a nahradit by je měly řehtačky. S tímto dnem je spojeno i pečivo zvané "jidáše".

Velký pátek, den Kristova ukřižování. Tento den byl Ježíš přibit na kříž. Je to den smutku a lidé by během něj měli držet půst. Symbolem tohoto dne je voda, kterou se lidé omývali, aby byli zdraví.

Bílá sobota je den lidových tradic, jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců.

Následuje neděle, které se říká Boží hod velikonoční. V noci na tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Proto se jí říká "velká noc". Tento den by se měli setkávat rodiny a přátelé a ve velkém hodovat na počest Ježíšova zmrtvýchvstání.

Celý týden je zakončen Velikonočním pondělím. Chlapci vyrážejí do ulic a pomlázkami šlehají děvčata. Pomlázkou chlapci symbolicky předávají dívkám svěžest a vitalitu vrbových prutů. Na oplátku ženy na konce spleteného proutí vázaly dříve mužům ozdobné pentle různých barev, které měly různé významy. Dnes se na oplátku dávají kraslice, sladkosti a někde i alkohol.

Kraslice jsou nabarvená vajíčka. Neslouží jen jako dekorace nebo odměna pro koledníky, mají také svůj symbolický význam. Vejce jsou považována za symbol zrození či plodnosti.

Barvení kraslic patří mezi oblíbené velikonoční tradice. K barvení se používají vařená nebo vyfoukaná vajíčka. Při jejich zdobení se meze nekladou, využívají se různé techniky, způsoby jejich zdobení, barvy nebo ornamenty a motivy. Barvení mělo i praktický význam, lépe se tak poznala vejce vařená od syrových. Vařená vejce byla určena pro koledníky, vyfouknuté ozdobené vejce pak bylo nejčastější součástí velikonoční výzdoby.

Vedle barevných vajíček je v mnohých domácnostech na stole ještě velikonoční beránek. Beránek je symbol čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Beránkem izraelité o Pesachu uctívali památku vysvobození z egyptského otroctví. Beránkem božím je označován i Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa.

K Velikonocům patří i mazanec. Připravuje se z vánočkového těsta, původně se ale pekl slaný, nikoliv sladký jako dnes. Jeho tvar měl symbolizovat slunce, na vrchu se dělal symbolický kříž. Spolu s beránkem a dalšími velikonočními dobrotami se nechával světit.

Velikonoční zajíček je symbol skromnosti, pokory a chudoby, tedy křesťanství a Ježíše. Na mnoha obrazech mívá Panna Maria u nohou bílého zajíčka. Byl také symbolem zmrtvýchvstání, plodnosti a štěstí. Velikonoční zajíček, který schovává dětem v zahradě velikonoční vajíčka, k nám doputoval z Německa. Tato tradice vznikla zřejmě i proto, že se zajíci na jaře často při hledání potravy zatoulali až do blízkosti lidských příbytků.

Velikonoce jsou krásným svátkem plným barev, veselí a dobrého jídla. Jsou to dny, kdy se příroda probouzí, lidé si dávají dárky, hodují a užívají si společný čas s rodinou. Ať už je slavíte jakkoliv, jedno je jisté – Velikonoce jsou symbolem nového života, jara a naděje. Tak si je užijte!